Činčila

Krmivo činčil

Kupujte speciální krmivo pro činčily, nikdy ne pro králíky nebo jiné hlodavce!
Činčilí papání obsahují dostatek minerálních látek a vitamínů. Spolu se senem a vodou jsou základní potravou.
Dávejte činčilám stolní nebo kojeneckou balenou vodu, popř. vodu převařenou - z vodovodu není vhodná, může způsobovat činčile průjmy.
Doporučené granule: Vitacraft, Sonnenland, Apetit CH, Tukan, White Mollen - Country line a Biosta-Chinch universal, Biostan. Zahraniční: Bello, KFK, Oxbow.

Pamlsky

Činčily mají citlivý zažívací trakt, proto ji zbytečně nepřekrmujte pamlsky.

Druhy pamlsků:

ovesné vločky
dobře vysušený chleba nebo rohlíky či veka (nedoporučuje se žitný chleba, snižuje plodnost)
sušené kousky ovoce (křížaly, sušené švestky, hrušky, rozinky)
větvičky jedlých stromů (třešeň, švestka, jabloň, může být i bříza, vrba, jasan, topol), pokud jsou na nich zjara poupata nebo mladé lístečky, činčily je velmi milují (opět je třeba dávat je s mírou!)
kousky jablíčka
kousek pomeranče,mandarinky či banánu (toto ovoce jen v malém množství)

Nedoporučené pamlsky:

čerstvá tráva nebo čerstvé listy (výsledkem může být velmi nepříjemné nadýmání končící až zácpou střev nebo jejich zauzlením)
oříšky
slunečnice
mandle

Podávání pamlsků je výbornou metodou, jak ochočit bázlivou činčilku nebo ji naučit přiběhnout "na zavolání".

Obrušování zubů:

Tvrdý chléb (nebo Knäckebrot), větve z ovocných stromů (jabloň, hrušeň), větve ze stromů s tvrdým dřevem, sépiová kost, siporexová kostka, kalciový kámen.

Minerály a vitamíny

Pokud krmíte kvalitním senem a speciálními granulemi, není většinou potřeba dodávat žádné další minerály nebo vitamíny, protože by měly být v této potravě obsažené. Můžete však sáhnout po nějakém minerálním kameni pro hlodavce - pokud ho budou činčily chtít. Možná zvažte podávání vápníku. Lze ho koupit v tabletách nebo jako minerální "kámen", který vypadá jako kostka pemzy napuštěné v omítce. Činčily si na tom také dobře obrousí hlodáky. Dostatek vápníku je velmi důležitý hlavně pro samice po porodu, protože ty dávají vápník do mléka a může se stát, že ho samy pro sebe budou mít málo. To se může projevit náhlým záchvatem křečí. Rozhodně však nepřidávejte vápník samicím před porodem (tedy ne v množství, na které nejsou normálně zvyklé), rozhodí to jejich metabolismus a činčila si "zvykne" na zvýšený příjem vápníku a o to větší problémy bude mít s jeho relativním nedostatkem po porodu.

Voda

Činčily nemají velké nároky na vodu; pokud mají k dispozici neustále šťavnaté ovoce nebo zelené krmení, vodu nemusí potřebovat vůbec. Přesto by ji měly mít k dispozici, aby se mohly napít v případě, že se jejich potřeba tekutin zvýší. To se často stává v horku (nejen v létě, ale i v zimě v dobře vytopeném bytě!), více vody potřebují i kojící samice. Rozhodně doporučuji koupit si v obchodě napáječku s kovovým "náustkem" a tu připevnit ke kleci, aby se činčily mohly napít, kdy se jim zlíbí. Není dobré dávat jim vodu v misce, protože ji velmi rychle znečistí. Také nedoporučuji napáječku se skleněným náustkem, protože by ho mohly rozkousnout a škaredě se v tlamičce nebo dál v jícnu pořezat. Nezapomeňte vodu často měnit, pokud to jde, každý den. Řasy v napáječce mohou také nadělat ve střevech činčil velkou paseku.
Napáječka musí mít dolní okraj zajištěn před prokousnutím.

Seno

Seno je základem činčilí stravy, seno je důležizé i pro střevní bakterie činčily.
Slouží k podpoře zdravé střevní peristaltiky.
Dopřejte ho svým činčilám tolik, kolik si sami vezmou.
V činčilí kleci by mělo být seno neustále k dispozici.
Vytahané seno na dně klece může sloužit jako dobrá podestýlka, kterou činčily při svém skákání nerozhážou po koberci kolem klece.
Činčily dávají přednost senu bohatému na lístky nebo naopak stéblům velmi tuhým a tvrdým.
Podávejte činčilám seno voňavé, zelené nebo mírně do žluta, neprašné a nedávejte jim samotné seno vojtěškové nebo jetelové (má příliš mnoho bílkovin).
Pokud si seno sušíte sami, pak pamatujte, že ho smíte činčilám dát až za 6 - 8 týdnů po usušení. Doba, kdy se má seno nechat "prodýchat" či "propotit", tedy musí proschnout a zbavit se baktérií. Vyvarujte se jakýchkoli plísní (šedavé povlaky na stéblech či listech), zatuchlých nebo vlhkých rostlin či sena pochybné barvy a pachu.
Kdysi jsme dávali seno jen tak volně na zem. Bohužel činčily ho skutečně hodně roztahaly, rozšlapaly a znečistily. Pak jsme koupili klec, kde byly na seno udělané jesličky. To celou situaci výborně vyřešilo. Trochu sena sice stále zůstane na zemi, ale je to mnohem lepší, než dřív.

Obiloviny

Zdrojem dalších látek a energie, kterou činčilám nedodá seno.
Kupujte speciální granule pro činčily nebo možná ještě pro morčata. Ty se skládají obvykle z ovsa, ječmene, pšenice, otrub, pšeničných klíčků, možná i lněného semínka, barvu jim dodá senná moučka a mohou v sobě mít i vápenec jako zdroj vápníku, pak ještě nějaké vitamíny a minerály.
Rozhodně nedoporučuji směsi pro hlodavce, které obsahují slunečnice, luštěniny, kukuřici, oříšky nebo uměle obarvené "kousky něčeho".
Slunečnice a oříšky obsahují příliš mnoho tuků, který nejsou činčily schopné dobře zpracovat a zatěžuje to jejich trávicí systém i játra, které na to mohou časem doplatit.
Kukuřice obsahuje škrob, který není příliš dobře činčilími střevy stravitelný a může napáchat paseku mezi střevními bakteriemi.
Luštěniny způsobují nadýmání.

Činčilí granule v kameninové misce

Dospělá činčila má dostat asi 30 g jádra (zrnin či granulí) na den. Této hmotnosti by měla odpovídat plná polévková lžíce nebo menší hrst.
Je dobré, když mají činčily granule nebo směs obilovin v misce po celý den a postupně je zbaští do dalšího krmení.
Pokud někdo krmil činčilu směsí různých zrn či semen a pak jí podá granule, většinou je nebude zpočátku moc přijímat. Podle mých zkušeností si však zvykne.
Krmení granulemi má totiž pár výhod: jejich složení by mělo být přesné a vy podle nálepky na sáčku víte, co činčile dáváte. Navíc se do granulí často přimíchávají minerály a vitamíny, takže je už nemusíte dodávat ve formě nějakých prášků, které většinou činčily stejně odmítnou. A dále: granule jsou relativně tvrdé a nutí to činčilky používat jejich hlodáky.

Naše činčily dostávají granule od samého "narození" a přijímají je bez problémů. Dáváme jim zhruba hrst na jednu činčilu. To činčilám většinou vystačí na celý den tak, že večer, když krmíme, je miska akorát prázdná. Pokud se stane, že tam nějaké granulky zbudou, dáme jim jich pro toto krmení trochu méně, aby do dalšího krmení byla miska opět akorát vyprázdněná. Činčilky se totiž i přes den uráčí sejít na dno klece k misce a baští. Proto je třeba, aby měly možnost v kleci vždy něco najít. Provádíme to tak už několik let a činčily ani nestrádají, ani nejsou přetučnělé. Samicím v posledním trimestru březosti (tedy když už mají nápadné bříško) dáváme granulí co hrdlo ráčí, stejně tak i samicím kojícím. Mláďata se rodí velmi životaschopné a jen kvetou!
Zpočátku jsme řešili problém, do čeho činčilám granulky dát. Jako první to byla krásná červená umělohmotná miska s rozšířeným dnem, aby ji činčila nepřevrátila. Převrátila ji, kdykoli si zamanula. A navíc zjistila, že ta umělá hmota je super věc na hlodání. Pak jsme ve zverimexu objevili kameninové misky s rozšířeným dnem, koupili je a jsme nadmíru spokojeni. Tyto misky jsou dost těžké a nelze je hlodat. Občas je převrátí hravá mláďata, ale to stává jen výjimečně.

Misky dáváme na dno klece; jednak proto, aby je činčily neshodily z poličky, jednak proto, aby se naučily chodit baštit dolů, kde mimo jiné mají i seno a kam také chodí na malou stranu.