Sklípkani a jeho rozmnožování a vývoj

Kokon

• Pavoučí vývoj začíná v kokonu, do něhož samice naklade vajíčka.
• Pro samotnou snůšku není nutné páření.
• Někdy se stává, že např. dobře živená samice vytvoří kokon, aniž by o samce jen chloupkem na noze zavadila.
• Po uplynutí inkubační doby samice kokon roztrhe, tím vypustí na svět mláďata ve stáří prvního svleku.
• Po dalších pár dnech se maličký pavouček svléká znovu a už konečně připomíná pavouka.

Pavoučí dospívání

Obecně je fáze pavoučího dospívání od několika měsíců po několik dlouhých let.
Intervaly mezi jednotlivými svlékáními jsou ovlivněny různými faktory mezi které patří:

• množství krmení
• věk pavouka
• roční období
• teplota
• vlhkost

Opět by se dalo obecně říct, že normální je 14 dní až X let. U dospělé samice samozřejmě nečekejte, že se bude svlékat po 2 měsících.

Pohlaví sklípkanů

Pro chovatele je důležité ještě před adultním svlékáním vědět, jakého pohlaví jsou jeho miláčci, aby jim případně mohl zajistit partnera a zasloužit se o udržení druhu.
Určování pohlaví ještě před dosažením pohlavní dospělosti je možné zkoumáním čerstvých svleček pavouků. Jedná se o oblast mezi prvním párem plic, kde se nachází tzv. spermatéky.

Pohlavní dospělost

Pohlavní dospělost pro samici není žádná velká změna.
Pro samce ano:

• na koncích makadel se mu objeví tzv. bulby a na třetím článku prvního páru končetin tzv. tibiální háky.
  Tibiální háky, slouží k uchopení samice při samotném páření, nemají je však všechny druhy sklípkanů (např. u většiny asijských druhů, u některých afrických druhů, nemá je ani největší sklípkan světa - Theraphosa blondii).
• u samce též nastupuje krátké období hektické honby za partnerkou a naplněním životního údělu
• dospělí samci žijí většinou maximálně dalších šest až osmnáct měsíců

Stáří

S nastupujícím stářím se u pavouků setkáváme s:

• neschopností udržet sebe sama v čistotě
• stařecký třes
• pomalé a nejisté pohyby
• apatie
• nechuť k jídlu

Celý tento proces ztráty důstojnosti končí pro pavouka smrtí. Pavouci umírají s nohama staženýma pod tělo.

Rozmnožování - "pavoučí sex"

Základním předpokladem úspěšného páření je:

• fyzická blízkost dvou dospělých pavouků stejného druhu
• určitá dávka vzájemných sympatií
• vhodné prostředí
• klid

Samotné páření může mít velice rozdílný průběh.
U některých druhů je to od začátku boj o život, kdy jen tak mezi řečí samec samici oplodní.
Někdy je to pohodová akce, bez jakýchkoliv známek násilí. Jsou případy, kdy k onomu okamžiku dojde doslova po pěti minutách (např. Brachypelma albopilosum), ale např. u rodu Poecilotheria může fáze námluv trvat i půl roku.

Umístění samce do terária a nebo samice

Po umístění do terária samec většinou chvíli zůstává v klidu a vyčkává, co se bude dít.
Pokud je klid, začíná opatrně prozkoumávat okolí. Pokud mu jeho citlivé chloupky a instinkt řeknou, že tam bydlí dospělá samice stejného druhu, většinou začne třást končetinami, případně makadly jemně klepat do podkladu.
Tím samici začne oznamovat svou přítomnost.
Běžné jsou i drnčivé zvuky vydávané pomocí stridulačních plošek.
Až si samec dodá dost odvahy a přesvědčí se, že ona samice je opravdu dospělá a svolná k páření, troufne si k ní velice opatrně přiblížit, případně ji jakoby jemně hladí po těle a uklidňuje ji.

Samotné páření

Samotné páření probíhá tak, že samec samici pomocí tibiálních háků zachycených za její chelicery nadzvedne natolik, že se svými bulby dostane k jejím spermatékám a oplodní ji.
Poté se většinou snaží svou pozici bez výraznějších projevů opustit a zachránit si tak život. U druhů, které tibiálními háky nedisponují, se samice zvedá sama a pouze se opírá o samcovi nohy.

V průběhu páření mohou být některé druhy velice ostražité a na sebemenší vyrušení reagovat podrážděně, což může vést k napadení kterékoliv zúčastněné strany, včetně chovatele.
Naopak některé normálně extrémně agresivní druhy, např. Theraphosa blondi, mohou být při páření naprosto klidné.

Podělte se s ostatními