Jedovatost sklípkanů

Všechny druhy pavouků disponují jedem. Někteří nejsou jedovatí skoro vůbec, některá kousnutí naopak mohou způsobit značné nepříjemnosti, obzvlášť když dojde například ke vzbuzení alergické reakce.

Samotné pokousání je až poslední varianta obrany, kterou pavouk používá.
Stejně jako většina ostatních zvířat v případě napadení, nebo vylekání se snaží nejdříve utéct, případně útočníka zastrašit.
Čtyři základní obranné reakce:

• útěk
• vykopávání abdominálních chloupků
• zastrašování např zvedáním předních nohou a jejich boucháním o podklad
• samotné výpady spojené s kousnutím

Vykopávání abdominálních chloupků je nebezpečné tím, že jsou velice jemné a mohou u citlivějších jedinců vyvolat nepříjemné alergické reakce. Velice snadno se zachytávají na kůži i sliznicích. Dokonce je znám případ chovatele, kterému byly tyto chloupky nalezeny přímo v rohovce. Z mé osobní zkušenosti se nedá říct, že by tyto chloupky byly u všech pavouků stejně účinné.

Tento způsob obrany používají následující rody: Acanthopelma, Acanthoscurria, Aphonopelma, Brachypelma, Chromatopelma, Citharacanthus, Cyclosternum, Cyriocosmus, Cyrtopholis, Euathlus, Lasiodora, Megaphobema, Metriopelma, Pamphobeteus, Phormictopus, Sericopelma, Theraphosa, Vitalius a Xenesthis. Jedná se obecně o pavouky z amerického kontinentu.

Sklípkani z Asie a Afriky tento způsob obrany nepoužívají, většinou však disponují poměrně účinným jedem. Tyto případy byly popsány u některých pavouků z čeledí Ctenizidae, Hexathelidae a Barychelidae. Jsou však chováni naprosto minimálně, neboť se jedná o norové sklípkany prakticky nevylézající na povrch, tudíž hodně ztrácí na chovatelské atraktivitě :) Z čeledi Theraphosidae se za toxicky významné rody považují tyto: Ceratogyrus, Citharischius, Cyriopagopus, Eucratoscelus, Eumenophorus, Haplopelma, Harpactira, Heteroscodra, Hysterocrates, Chilobrachys, Lampropelma, Ornithoctonus, Phlogiellus, Phoneyusa, Phormigochilus, Poecilotheria, Pterinochilus, Selenocosmia, a Stromatopelma.