Užovka obojková -informace o jejich chovu

• Užovka obojková dorůstá do délky přes 150 cm.
• Oválnou, zploštělou hlavu zřetelně odlišenou od těla. S denní aktivitou, má velké kulaté oční zřítelnice. 
• Šupiny má kýlnaté a vzhledem k vlastnímu tělu poměrně dlouhý ocas. 
• Zabarvení je šedavé, často s drobnými černými tečkami na bocích či po stranách hřbetu.
• Někteří jedinci mohou postrádat jakoukoliv kresbu a jsou jednobarevně šedí, někdy dokonce i hnědí. 
• Charakteristickým rysem je žlutavé, někdy až oranžové skvrny (půlměsíčky) za hlavou, které obyčejně bývá černě orámované. Jen zcela výjimečně se vyskytují jedinci, kteří tuto všeobecně známou kresbu nemají.
• Břicho užovky obojkové bývá zbarvené do žluta a je nepravidelně, výrazně sytě černě kostkované, což může u některých jedinců připomínat šachovnici, u jiných zase souvislou klikatou čáru. 
• Zřídkakdy se brání kousáním, při zahnání do úzkých hlasitě syčí, zploští tělo, nafukuje krk a zuřivými pohyby přední části těla se snaží útočníka zastrašit. 
• Pokud tato metoda selže, stočí se do jakéhosi talíře, obrátí se břichem vzhůru, vysune jazyk a nechá ho volně viset z tlamy.
• Zornice stočené k okraji oka a nepříjemně vonící sekret vypouští z kloakálních žláz, tím dokáží případného útočníka často odradit. Tento jev se odborně nazývá thanatóza.
• Výborně plave a potápí se, čehož využívá při lovu své kořisti.

Výskyt

Vyskytuje se prakticky po celé Evropě.
Upřednostňuje především blízkost vody. Najdeme ji u břehů jezer, rybníků či jen malých tůní.
Hojná je převážně v bažinatých oblastech či mokřadech, ale nevyhýbá se ani suchým starým lomům a štěrkovnám, kde se ráda vyhřívá.

Chov

Rychle si zvyká na manipulaci.
Vyhovuje ji středně velké až větší, dobře větrané akvaterárium nebo terárium, s dostatečně velkou vodní nádrží.
Dává přednost úkrytu z několika přes sebe položených kusů kůry či plochých kamenů.
Jako substrát lze použít směs lesní zeminy nebo Lignocelu s pískem, který v části terária pravidelně vlhčíme.
K dekoraci i úkrytu může dobře posloužit třeba suchý pařez či kořen.

Teplota

Ve dne: mezi 20 - 25 °C
V noci: s nočním poklesem o několik °C

Krmení

Ke krmení lze využívat pouze běžné a snadno se množící obojživelníky z terarijních chovů.
Plevelné rybky z přírody, nebo přebytky některých laciných akvarijních ryb.
V nouzi jsou ochotné přijmout i na nudličky nakrájené libové hovězí maso a srdce, případně myší vnitřnosti.
Mláďata lze dobře navyknout i na mražené, 1,5 - 3 cm rybičky, které jsou běžně k dostání snad ve všech našich zooprodejnách.

Zimování

Zimování probíhá standardním způsobem, např. v bedýnce s vlhkou lesní hrabankou, smíchanou s mechem a suchým listím, při teplotě 5 - 8 °C. Nemělo by být kratší, než čtyři měsíce.

Podělte se s ostatními