Úvodní stránka o želvách

• Želvy řadíme mezi plazy.
• Zažily zrození dinosaurů i jejich vyhynutí a i v té době vypadaly stejně jako dnes.
• Želvy jsou studenokrevné, tzn., že nemají stále stejnou teplotu těla jako ji máme třeba my. Když je chladno, tělo želvy vystydne a želva se přestane pohybovat a přijímat potravu. Proto je dobré želvám občas posvítit lampičkou, aby se prohřály.
• Krunýř želvy je kostěný, který vznikl srůstem páteře, žeber a kostěných destiček. Na povrchu jsou jednotlivé štítky, které mají charakteristický tvar, velikost i zabarvení.
• Vpředu je otvor pro přední končetiny a hlavu, vzadu je otvor pro zadní končetiny a ocas.
• Krunýř se skládá ze dvou částí: hřbetní a bříšní štít. Hřbetní se nazývá karapax a břišní plastron.
• Při pohledu shora není plastron vidět, protože je menší než karapax. Plastron je i plochý oproti karapaxu a mívá méně nápadné zbarvení. Oba štítky jsou po stranách srostlé.
• Většina těla je ukryta v krunýři.
• Nohy, hlava i ocas jsou pokryté kůží, ve které nejsou žádné žlázy a která je kryta drobnějšími šupinkami.
• Želva občas vyměňuje pokožku, která se odlupuje po menších kouscích.
• Želvy dýchají plícemi stejně jako lidé, ale protože mají nepohyblivý krunýř, tak želva vtahuje a vydouvá kůži na krku - to jsou její dýchací pohyby (často si taky pomáhá pravidelnými pohyby předníma nohama).
• Podle prostředí, ve kterém želvy žijí rozlišujeme druhy vodní, suchozemské a typy přechodné.
• Vodní želvy žijí ve sladkých vodách a někdy i v mořích.
• Suchozemské želvy mají tvrdý a těžký krunýř. Jeho vrchní část bývá vyklenutá, někdy velmi nápadně. Štítky jsou různě zbarvené i tvarované.
• Přechodný typ želv (želvy bahenní) žije na souši i ve vodě. Často se tyto druhy zdržují v močálech. Tvarem krunýře trochu připomínají vodní, nohama zase suchozemské želvy. Mezi prsty mají plovací blány.
• Želví krunýř roste do dospělosti želvy a po dospělosti roste okolo 1 rok/0,5 cm.

Podělte se s ostatními