Porod a starání o mláďata

Rozdíl pohlaví

U dospělých myší není těžké rozeznat jejich pohlaví. Aniž bychom museli myšku zvedat, poznáme samečka podle podlouhlého zesílení na bázi ocásku. Jsou to podélná varlata, která přečnívají dozadu přes řitní otvor. Kůže je v těchto místech porostlá srstí jako na ostatních částech těla. Mezi řítním otvorem a ústím močové trubice je takřka dvakrát větší vzdálenost než u samiček. V místě, kde ústí močová trubice, je kulatý otvor, z něhož při lehkém stisku částečně vystoupí penis. Samičky mají zakulacenou zadní část, ze které vyčnívá štíhlý ocas. U mladých zvířat, ve věku mezi 3 a 4 týdny, je rozlišení těžší. Mezery mezi řitním otvorem a ústím močové trubice dosud nejsou tak výrazné. Přesto se dá pohlaví poznat takto: Přitáhneme-li kůži v zadní oblasti břicha palcem a ukazováčkem dopředu, vstoupí u samečka varlata do šourku. U ještě mladších myší, 2 - 3 týdny, se podle genitálií nedá pohlaví s jistotou určit. Mnohem snazší je to u myší, jejichž břicho ještě není porostlé srstí, tedy ve věku 8 - 11 dní. U samiček jsou pak dobře viditelné struky, a to celkem 10 ve dvou řadách.

Říje a páření

Sameček očichává a olizuje smičku, je-li v říji, běhá za ní a snaží se jí krýt. Má-li samička k páření chuť, zvedne zadeček a ocas stáhne trochu ke straně. Páření trvá několik sekund, opakuje se ale několikrát. Nezabřezne-li samička, je pak v říji každých 3 až 6 dní a na průměrně 12 hodin se jí otevírá pochva, jinak je uzavřená hlenovou zátkou. Po vrhu mláďat je samička zpravidla během 24 hodin opět v říji, takže se další mláďata dají očekávat asi 3 týdny po porodu. Samičky jsou zpravidla neustále březí, i když právě mají mláďata a kojí je. Je to normální biologický proces. Někteří samečci své mladé požírají z různých příčin, ale není tomu vždycky tak.

Březost

U myši domácí a jejích domestikovaných barevných druhů trvá březost cca 21 až 23 dní. Zárodky se v těle matky zpočátku vyvíjejí poměrně pomalu. Že je samička březí, zjistíme asi po 15 dnech. Některé samičky pak jsou dost tlusté, na jiných není nic vidět a vrhnou obvykle malý počet mláďat. Stav březí myši se však dá velice záhy poznat podle jejího změněného chování. Pobíhá neklidněji než předtím, tahá materiál na hnízdo a začíná je stavět. Jako materiál je nejvhodnější sláma, seno, listí, čerstvá tráva, hobliny, nepotištěný papír, lepenka nebo speciální materiál na hnízda z chovatelských potřeb. Co není dost jemné, upraví myš svými zuby. Hnízdo staví v nejtemnějším a nejteplejším koutku klece. Může to být místo, kam se dává krmení a voda nebo domeček na spaní. Čím více může na hnízdě pro mláďata pracovat, čím více zaměstnání má, tím lépe bude pečovat o svá mláďata a vychovávat je.

Porod

Blíží-li se asi třítýdenní březost ke konci, staví samička ještě jednou v rychlosti hnízdo, v němž může vrhnout mladé. Porod může nastat v kteroukoliv denní i noční dobu, nejčastěji ale v noci mezi 22. a 2. hodinou. Mláďata se narodí během půl hodiny. Je-li mláďat málo (1 až 5), je porod často hotový během čtvrt hodiny. Při počtu 15 až 22 mláďat může trvat i déle než půl hodiny. Matka sedí při porodu v podřepu a chytá každé narozené mládě. Popadne plodový vak a roztrhne jej. Překousne pupeční šňůru. Ihned mládě dočista olíže, sežere plodové obaly a placentu a stejně se pak postará o každé následující mládě. Nakonec leží všechna mláďata pěkně čistá pod ní, růžovou kůži mají suchou a teplou. Ještě nějakou chvíli pak myš pokračuje v intenzivním olizování, zejména na bříšku a nezapomene ani na tlamičku, čenich a řiť. V prvních 8 až 10 dnech po porodu odstraňuje matka olizováním také ještě tzv. mléčný trus a moč mláďat. Olizování je pro mláďata velmi důležité, protože svými masážními účinky povzbuzuje činnost střev. Při porodu by neměla být myš rušena, protože jakmile by myslela, že hrozí jejím mláďatům nebezpečí, propadla by panice. Běhá pak zmateně po kleci, přenáší mláďata sem a tam, aby je tu a tam zase upustila. V nouzi dokonce občas svá mláďata i sežere, protože pro ně nenajde žádný klidný úkryt. Přihlížení při porodu je tedy velice riskantní. Především se nesmíte dotýkat hnízda ani mláďat. Dokonce i zcela krotká myš může jako matka reagovat náhle velice citlivě. Je proto lepší potlačit zvědavost a riskovat pohled do hnízda, až když jsou mláďata alespoň jeden týden stará.

Vývoj mláďat

Porodní hmotnost závisí na počtu mláďat a pohybuje se mezi 1 až 2 g. Mláďata jsou zcela holá a slepá.
Ve věku 3 dnů: v kůži aw objevují špičky chlupů a uši se otevírají.
Během prvních 5 dní: mláďata se pohybují v kruhu, nemohou vypadnout z hnízda a v jeho blízkosti zůstavají i tehdy, když je například při sání mléka vyvleče matka ven. Reagují jen na podněty tepla a dotyků a zůstávají stále pod matkou a u sourozenců.
Po jednom týdnu: někdy vylezou z hnízda, matka je však ihned odnáší zpět.
Růst srsti rychle pokračuje a v 9 až 10 dnech je osrstění hotové. Mláďata váží 4 až 7 g.
Řezáky jsou viditelné v 11 až 13 dnech.
Ve věku 12 až 14 dní se otevírají oči. Mláďata již začínají lézt kolem a prozkoumávat okolí hnízda. Začínají také přijímat pevnou stravu. Zatímco až dosud byly výkaly tekuté a kašovité, mění se teď na pevný myší trus.
Asi v 16 dnech se mláďata označují jako tzv. "skákavky". Zůstane-li víko klece otevřené nebo se zvířata cítí jinak ohrožená, skáčou kolmo do výšky, aby uprchla.
V 15 dnech váží mláďata 6 až 9 g.
Ve  20 dnech 8 až 12 g. Jsou už dobře vyvinutá a podobají se rodičům, jsou jen poněkud menší.
Přibývají stále na váze, ve věku 30 dní váží 12 až 20 g.
Normální velikosti dosahují asi ve 4 měsících, divoce žijící myš domácí pak váží 25 až 30 g.Bílé nebo barevné myši jsou o něco větší.
Ve věku 21 až 25 dní by měla být mláďata od rodičů odstavena a rozdělena podle pohlaví, aby se předešlo dalšímu početí, protoře myši jsou velice brzy pohlavně zralé.
Již ve věku 28 až 46 dní se samičkám otevírá pochva. Mladí samečkové jsou pohlavně dospělí o něco později, o 6 až 8 dní.